Pyke
ROZPAROVAČ Z KRVAVÉHO PŘÍSTAVU
V mládí začínal Pyke jako spousta ostatních v Bilgewateru: ve Vražedných docích. Dennodenně se do doků tahaly obludné příšery
z hlubin, aby se zpracovaly v řeznictvích, která lemovala nábřeží. Zaměstnání si našel ve čtvrti, které se říkalo Krvavý přístav, protože ani samotný příliv nebyl dost silný na to, aby dokázal smýt ten rudý sliz, který neustále prosakoval dřevěnými fošnami.
S řemeslem se seznámil velmi zblízka — jak s úmornou prací, tak s mrzkou výplatou. Pyke neustále sledoval, jak se ruce kapitánů a posádek natahují po měšcích obtěžkaných mincemi výměnou za ohavné mrtvoly, které se svými kolegy rozsekával na menší kusy k prodeji. Zachtělo se mu mít v kapsách víc než jen pár měděných šprotů a podařilo se mu vemluvit mezi posádku jedné lodi. Lovit způsobem tradičním pro Hadí ostrovy se odvážil jen málokdo: vrhnout se na svůj cíl, holýma rukama do něj zaseknout háky a začít zvířata porcovat ještě zaživa. Pyke, nebojácný a v tomto ohledu velmi schopný, si brzo vysloužil pověst nejlepšího harpunáře, kterého bylo možné za zlatého krakena najmout. Věděl, že maso se prodává za pouhé drobné v porovnání
s orgány větších, nebezpečnějších příšer… orgány, které bylo potřeba získat začerstva.
Podle obtížnosti lovu se za každou mořskou obludu vyplácela jiná cena
a mezi bilgewaterskými obchodníky byla nejžádanější žravucha. Po vacích nesmírně cenného safilitu z jejich chřtánů se zuby ostrými jako břitva byla velká poptávka kvůli výrobě různých čarovných odvarů a za malou lahvičku tohoto zářivého modrého oleje bylo možné koupit si deset lodí i s posádkou. Ale teprve až na lovu s jedním neprověřeným kapitánem Pyke zjistil, kam ho život plný krve a vnitřností zavede.
Několik dní po vyplutí do nich narazila obrovská žravucha, otevřela svůj chřtán dokořán a odhalila řady safilitových vaků. Několik harpun tu příšeru zajistilo, a i když byla mnohem větší a starší než všechny ostatní, jaké Pyke kdy viděl, neváhal a skočil jí do tlamy.
Když se pustil do práce, v obrovském jícnu toho tvora se začaly ozývat hluboké vibrace. Mořskou hladinu rozvířila spousta bublin a proti lodnímu trupu vytáhlo žravuch celé hejno. Kapitán znervózněl a odřízl Pykeovo záchranné lano. To poslední, co zatracený harpunář uviděl, než se čelisti stvůry s chňapnutím zavřely, byly vyděšené pohledy jeho posádky, která sledovala, jak ho zrůda polyká zaživa.
Ale pro Pykea to nebyl konec.
V těch nejhlubších příkopech neprobádaného oceánu, zdrcený obrovským tlakem a stále uvězněný ve žravuším chřtánu, opět otevřel oči. Všude byla modrá světla, byly jich tisíce a zdánlivě ho sledovala. Mozek mu naplnily roztřesené ozvěny něčeho prastarého a záhadného. Drtilo mu to mysl
a ukazovalo vidiny toho, o co všechno přišel, zatímco ostatní bohatli.
Pykea se zmocnil nový hlad – hlad po pomstě a odplatě. Zaplní hlubiny mrtvolami těch, kteří mu ukřivdili.
V Bilgewateru si z těch mrtvol zpočátku nikdo hlavu nedělal – v tak nebezpečném místě nebyl rudý příliv ničím nezvyklým. Ale z týdnů se staly měsíce a začal se objevovat jistý vzorec. Lidé nacházeli mrtvé kapitány
z mnoha lodí, vykuchané a pohozené, ponechané na pospas úsvitu. Návštěvníci barů si šeptali o nadpřirozeném zabijákovi, kterému bylo na moři způsobeno příkoří a nyní se prosekává lodním deníkem nějaké zatracené lodě jménem Děs. Otázka „Ty jsi kapitán?“, která kdysi byla symbolem úcty a uznání, nyní vzbuzovala strach.
Pak to začali být i lodníci a první důstojníci, obchodníci, bankéři… opravdu každý, kdo měl co do činění s krvavými obchody ve Vražedných docích. Na vývěskách s vypsanými odměnami se začalo objevovat nové jméno: tisíc krakenů za nechvalně proslulého Rozparovače z Krvavého přístavu.
Pyke, kterého kupředu hnaly vzpomínky pokroucené hlubinami, uspěl tam, kde mnozí selhali – zasel strach do srdcí bezpáteřních obchodníků, zabijáků a námořních mizerů, ačkoliv nikdo nedokázal najít jakoukoliv zmínku
o tom, že by v Bilgewateru kdy loď jménem Děs kotvila.
Obyvatelé města, které se pyšní lovem příšer, nyní zjišťují, že nějaká příšera loví je – a Pyke ani v nejmenším nehodlá přestat.
Žádné komentáře
To comment you need to be logged in!